Volný den 17. listopadu 2010, jsme s dětmi z DD Smolina prožili u koní ve Francově Lhotě.
Když jsem uslyšela poprvé slovo „hucul“, byla jsem překvapená a přemýšlela, co to asi je? Po vysvětlení významu tohoto slova a seznámení se s akcí, kterou členové Clubu připravili, bylo mé nadšení veliké a zájem povozit se na konících ještě větší.
Tedy 17. listopadu 2010 byl volný den, i sluníčko vysvitlo, a tak nic nebránilo tomu, abychom se s našimi dětmi vydali do Francovy Lhoty na Den otevřených dveří v místním Hucul Clubu. Trasu ze Smoliny jsme urazili střídavě pěšky, oblíbeným vláčkem a osobními auty. Na malém statku bylo již vše připraveno pro návštěvníky a milovníky koní. Naše malé ani velké děti se nebály a jezdily na každém koníkovi, který byl právě volný. Čekala nás i koza Fialka, s níž jsme se vydali na procházku kolem celého areálu a náš Ruda z ní oči ani ruce nemohl spustit. Děti si mohly koně vyhřebelcovat a vyčesat, podívat se do stáje, pomoci při úklidu, pozorovat výcvik koní a dokonce si mohly zakoupit i nějakou drobnost pro vzpomínku. Po dobrém obědě, v době odpočinku koní, nás však napadla myšlenka na menší výlet do okolí, kterou jsme také uskutečnili. Nakonec jsme došlapali až k rozhledně na Čubově kopci , schovali se do starodávné Kobzovy lípy a dobře unavení jsme se autobusem, vlakem a pěšky vrátili zase zpátky do Smoliny. Byl to nádherný den v přírodě a i když nás nohy pořádně bolely, určitě to stálo za to. Koníkům už sušíme chleba, který nedojíme, a doufáme, že se jim aspoň takto odvděčíme za nádherné chvíle prožité v Hucul Clubu, kam se rádi zase někdy vrátíme.
Napsala : Marková Ivana, DD Smolina
